pátek 15. března 2013

Báseň o furii

Existuje postava,
co sálá dobro z druhých,
cítí když je vysává,
díky ní jsou tisíce lidí šílených.

To je její povolání,
dohánět lidi k šílenství,
chodí dokola bez ustání,
obchází v různých podobenstvích.

Je tak bezcitná,
je tak chladná,
s nenávistí sezdaná,
za lhostejnost provdaná.

Soudí bez řádného soudu,
nikdy nedá druhou šanci,
nikdo se nezbaví toho bludu,
ale ona dělá jen svou práci.

Tak už víš ?
kdo je ten blud,
né, nesníš !
a přesto cítíš nahotu a stud.

Je tak falešná,
a já jí měla tak ráda,
sama pro sebe prospěšná,
ale teď jí vidím jako slizkého hada.

To, co dělá,
nedělá pro lásku,
bez falše by byla bledá,
je jí jedno okolního stesku.

Tak už víte ?
stále sníte!
prostá furie,
co vychytralostí čistotu zabije.

Zabije lásku,
zabije dobro,
když strhne masku,
mraky vyženou nebeské modro.

Ptáte se, na koho že je báseň myšlená ? :) však každý z nás známe a v okolí máme někoho takového ne ? ;) Vždy budou existovat vychytralí sobci, co jednají jen sami pro sebe na úkor vašeho štěstí. Nenechte se odradit, napište o něm báseň a zase vám bude líp !!

Žádné komentáře:

Okomentovat

děkuji za koment a přeji příjemnou zábavu melounci ;)